Víte, co má společného vlajka a známý herec Antonio Bandera? Na ukázce těchto dvou slov vám vysvětlíme mnemotechnickou pomůcku pro výuku španělštiny. Vlajka se španělsky řekne bandera a jedna z metod založená na vizualizaci slovíček radí, že si máte pod slovem bandera představit něco konkrétního v češtině. Například si vytvoříme vizualizaci, kdy herec Bandera vlaje na žerdi, a tím se vám do paměti zafixuje, že vlajka je španělsky bandera. Snadné, že? Jak spolu souvisí tato technika a rozvoj dětské kreativity?
Kreativita neslouží jen k učení se nových znalostí
Pro nás dospělé je výše popsaná metoda učení se jazyka příliš abstraktní. Pamatovat si místo jednoho slovíčka celou vizualizaci? Máme tendenci se spíše nové věci biflovat zpaměti. To ale v dlouhodobém horizontu vede k zapomínání nepoužívaných (neopakovaných) znalostí. Už za 30 dnů náš mozek vytěsní 90 % naučeného, které aktivně nevyužíváme. Naopak kreativnější paměťové techniky ukládání informací do mozku jsou mnohem efektivnější.
Naopak dětem by popsaná technika učení byla přirozená. A to právě díky jejich dětské kreativitě a bujné fantazii. Vzpomeňte si, jak si děti dokážou vyhrát i jen s kamínkem, vidí v něm auto, dům, cokoliv. Pro ně by vlající Bandera představující vlajku nebylo nic zvláštního. Jen další příběh, asociace, hra…
V čem je tedy ta kreativita dobrá a proč ji rozvíjet? Shodneme se, že to nebude jen kvůli učení se cizích slovíček. Svět kolem nás se rychle proměňuje. Vzpomeňte si na vlastní mládí a odpovězte si:
- Jaká povolání vykonávali lidé kolem vás? Jsou podobná těm dnešním?
- Na čem jste si pouštěli písničky? Používáte tyto nosiče ještě dnes? Máte doma VHS kazety, volkman a další zařízení? Znají je ale naše děti?
- Taky jste vytáčeli modem, když jste se chtěli připojit na internet? A dnes?
- Kam jste s rodiči cestovali o dovolených? Bylo to za hranice Evropy?
O pár let později tu máme pokrytí 4G signálem, cestovat na druhou stranu zeměkoule je běžné a především cenově přístupné i pro studenty (samozřejmě mimo koronu), mobil v řadě činností nahradí laptop, nové pracovní pozice (zejména v IT a onlinu) vznikají jako houby po dešti. O pozici vyhledávače akčních letenek se našim rodičům mohlo leda zdát.
Aby člověk v takto dynamicky měnícím se světě obstál, musí se umět adaptovat na podmínky okolo něj, vymýšlet nová řešení problémů (či ještě lépe jich vymyslet více a k výsledku se tak dobrat několika různými cestami). K tomu všemu se hodí kreativita, kterou ale často zabijeme už v dětství.
5 tipů na rozvoj dětské kreativity
Projekt Tuláčkův příběh vznikl mimo jiné i proto, že sami jsme rodiče dětí a na kreativitě dětí nám záleží. V našem příběhu citujeme slova Jana Mühlfeita, kouče, mentora a ex-prezidenta Microsoftu pro Evropu. Dovolíme si je citovat i v tomto článku:
„Když jdou děti v 5 letech do školy, 98 % z nich vykazuje vysokou úroveň kreativity. V 10 letech je to však už jen 30 %, v 15 letech jen 15 % a v 25 jde o pouhá 2 % lidí.“
Nejsme odborníci, abychom rozebírali, kam a proč se vytrácí dětská kreativita. Raději vám přinášíme 5 tipů, jak můžete podpořit kreativitu s fantazií u vašich dětí. A tím jim pomoci, aby jednou bez problému obstály v rychle měnícím se světě.
Říká se, že klíčové je podporovat kreativitu do 6 let věku dítěte. Ale nebojte se, máte-li doma předškoláka, dítě na prvním stupni ZŠ, nic není ztraceno. Věříme, že dále popsané aktivity baví malé stejně jako větší děti.
1) Tvořte vlastní příběhy
Pokud vám syn nebo dcera začne vykládat nějakou pohádku, příběh či šílený sen, nechte je mluvit. Maximálně jim klaďte otázky, jak to bylo dál, co bys udělal na místě hlavního hrdiny, apod. Dětem pomáhá vizualizovat vyprávěný příběh, tj. nejprve nakreslí danou scénu na papír, a pak popisují to, co namalovaly. To je ostatně skvělá průprava v prezentačních dovednostech.
Děti jsou od přírody upovídané, ale kdyby náhodou žádné příběhy nevyprávěly (ani zážitky ze školky/školy), zahrajte si s nimi hru na spisovatele. Ať si vyberou svou oblíbenou postavičku a s ní vymyslí příběh. Můžete dětem například přečíst první tři pohádky o lvíčkovi Tuláčkovi a nechat je, ať navážou další pohádkou.
2) Vymyslete vlastní asociace
S velkou pravděpodobností vám dítě samo ukazuje a povídá, jak vytvořilo domeček, ačkoliv v reálu je to kupa listí a dřívek. Můj šestiletý synovec si vydrží hodiny hrát s kolíky na prádlo, které v jeho očích představují sportovní auta. Asociace jsou dětem přirozené. Avšak nebojte se děti vést k další tvorbě asociací a vizualizací. Nabízí se celá řada možností, jak na to:
- Ukazujte dítěti různé běžné předměty okolo nás (kameny, mraky na obloze) a ptejte se jich, co v nich vidí, co jim připomínají.
- Se staršími se učte cizí jazyky formou popsané vizuálně-asociační techniky. Existuje web a mobilní appka 2000 slovíček, kde už jsou stovky těchto asociací pro několik jazyků.
- Zahrajte si hru Město, moře, zvíře, kterou jsme popsali v 6. bodě článku 13 + 3 tipy pro zábavný zeměpis nejenom v domácím prostředí.
3) Kreativně tvořte
Snad nejjednodušší, co můžete s dětmi dělat, je vše ponechat jejich fantazii. Ať samy tvoří: kreslí, stříhají, malují, lepí, staví bunkry, připravují vlastní svačinku, atd.
Ale pozor, nechcete zlepšovat jejich zručnost a jemnou motoriku, tj. tvořit něco podle daných šablon, něco na míru s jasným postupem a přidělenými materiály. Tyto činnosti ponechte na školní výtvarnou výchovu a pracovní činnosti. Dejte dětem na výběr, co chtějí dělat a co k tomu budou potřebovat. Jinak se nejedná o kreativní tvorbu ani o rozvoj dětské kreativity.
4) Hrajte si bez pravidel
Do této činnosti asi děti nutit nemusíte. Avšak i tady si dávejte pozor, ať dětem nediktujete, s čím a jak si mají hrát. Namísto instrukcí je dle odborníků lepší dát dětem dostatek prostoru a času na nestrukturovanou hru, při které mohou zapojit fantazii a vytvářet vlastní nápady. Dětem zkrátka neuškodí, když se občas musí zabavit samy. A vy máte chvíli klid.
Představujeme vám jednu z her, která skvěle podpoří rozvoj dětské kreativity. Pořiďte dětem KVIZ neboli Krabici Vědomostí i Zábavy:
- Děti si s ní vyhrají samy, ale i se svými sourozenci. Je vhodná pro děti 5 až 11 let.
- Hra nemá jasně daná pravidla. Díky magnetické mapě a sadám magnetek si děti tvoří vlastní svět. Pokaždé jiný podle vlastní fantazie, čímž je hra neomrzí.
- U hry nemusíte aktivně asistovat. Tím, že lze mapu s magnetky dát na ledničku, můžete bez obav vařit oběd a po očku sledovat hrající si děti. Ty jsou zase rády, že vás mají po ruce, ale přitom vás nevyrušují od práce.
- Hra je založená na kreativitě dětí a vizualizaci (originální design reálných věcí ze světa kolem nás). Díky tomu děti nevědomky nasávají nové poznatky z oblasti zeměpisu, přírodopisu, podnebí, architektury a dalších.
- Součástí hry jsou pohádkové příběhy hlavních hrdinů, na které mohou děti navázat vlastními pohádkami. Tu pak snadno pomocí dekorativních magnetek vizualizují přímo na mapě.
4) Chybujte a smějte se tomu
„Podporujte děti v tom, aby dělaly chyby a aby občas také selhaly. Ano, selhaly, protože děti, které se bojí selhání a odsudku brzdí svůj vlastní kreativní proces. Podělte se s nimi o chyby, které jste v poslední době udělali vy, aby děti pochopily, že je v pořádku občas něco zbabrat. Zasmát se své vlastní chybě je vlastností šťastných lidí,“
říká Christina Carterová, socioložka z univerzity v Berkley.
Takže pokud vaše dítě umísťuje magnetku ledního medvěda na magnetickou mapu Evropy někam k Africe, nechte ho. Netlačte ho do pouček ze školních lavic. Nemusíte se bát, že by se “chybným” hraním naučilo něco špatně. Vše má svůj čas proces. Dělat chyby je důležité pro rozvoj dětské kreativity.
Pět tipů, jak podpořit fantazii a kreativitu u dětí je za námi. Pokud stále tápete a hledáte jediné pravidlo, jak nezabít kreativitu už během školních let dítěte, pak by znělo následovně: „Orientace na konečný výsledek jakékoliv činnosti u dětí není žádaná. Nechte to v jejich režii a neomezujte jim čas, do kdy mají činnost dokončit.“
Pokud se vám článek líbil a také vám záleží na kreativitě dětí (vašich i těch druhých), sdílejte ho na sociálních sítích. Můžete tak přispět k tomu, aby počty kreativních lidí tak neklesaly.
