Cestování v obytném autě od Covidu nabralo rychlé obrátky – a není divu. Potřeba svobody, flexibility, blízkosti s přírodou a možnost zpomalit tempo jsou v dnešním světě k nezaplacení. Pokud o vanlife teprve přemýšlíte, nebo se chystáte na první cestu, ponořte se do článku níže plného tipů, které vám pomohou usnadnit plánování.
| Poznámka z Hravé cesty: My sami jsme zvolili na několika měsíční roadtrip Balkánem osobní aute + spaní v apartmánech. Cestou jsme potkali české rodiny s obytkami a další známe z Instagramu. Zajímalo nás, jaké to je a na kolik to vyjde, když někdo vyrazí na cesty s obytným autem. A tak jsme jedny naše online kamarády poprosili o tento článek. Dál už přenecháme slovo Peti. |
Jsme Obytňákovi, rodina o čtyřech, která zanechala práce v korporátech, pronajala dům, koupila obytné auto a vydala se na 3-4měsíční cesty po Evropě v low-cost módu s dětmi v batozích či kočárku. Naše první velká cesta loni v létě vedla do dech beroucího Norska a Švédska, v zimě jsme se ohřáli na rozmanitých Kanárských ostrovech a zanedlouho se chystáme na nespoutaný Balkán a do blízkého okolí. Moc rádi bychom vás obohatili o tipy na destinace a místa k navštívení „po našem“, tak nás nezapomeňte sledovat na IG nebo FB pro denní dávku tipů a ukládejte, pokud vás místa zaujmou!
1. Proč si vybrat na cesty právě obytné auto?
Touha cestovat dlouhodobě a ‚jinak‘ nás provázela několik posledních let. Ubytování se pro nás stala svazující a (často) drahá, obytná dodávka či stan, z dlouhodobějšího hlediska cestování s malými dětmi, zase příliš „punk“. Obytné auto jako „dům na kolech“ pro nás představovalo zlatou střední cestu a tak jsme do toho skočili po hlavě.
Nebýt vázaní na rezervace v ubytováních, opustit věčné organizování času, rozhodovat se ze dne na den podle chuti a počasí, nás totálně nadchlo. Přitom jsme blízko přírodě a hlavně spolu – vždyť ten čas tak příšerně rychle letí, s dětmi především. S prcky je obytňák navíc ideální kompromis mezi dobrodružstvím a pohodlím – postel, kuchyň, sprcha i hračky jsou stále po ruce.
2. Koupit, nebo půjčit?
Držte se! My jsme do toho šli po hlavě a po několikaměsíčním bádání a objevování různých tipů obytných aut, jejich výhod či úskalí hlavně ve vnitřním rozložení, jsme obytku rovnou koupili! Měli jsme štěstí, po testovacím týdnu stráveném v okolí Lipna a prvním seznámení, nás to opravdu chytlo, tak jsme neváhali a vydali se na naši první tříměsíční cestu do neodolatelné Skandinávie.
Takové skoky do neznáma se nemusí vždy vyplatit a nejsou samozřejmě pro všechny. 🙂 Pro tento případ je úžasná možnost si na začátek obytné auto nejprve půjčit. Můžete totiž vyzkoušet různé typy vozů a díky tomu zjistit, zda vám tenhle styl cestování padne.
✅ Výhody půjčení
- Nízké vstupní náklady
- Žádná údržba, pojištění vyřešeno
- Rychle vyzkoušíte různé modely
❌ Nevýhody
- Může být drahé v sezóně
- Limit km, nutnost vrátit včas
- Občas chybí vybavení
Ceny půjčení v ČR: cca 2 000–5 000 Kč/den
Koupě (ojetina): cca od 800 000 Kč
Koupě (nové auto): 1,6–3 miliony Kč (Mercedesy ve světě obytných aut klidně i víc)
Na co si dát pozor při půjčení:
- Kolik km je v ceně? (často 300 km/den)
- Jaké je pojištění a spoluúčast?
- Co všechno je ve výbavě (kempingový nábytek, nosiče kol, markýza, atp.)?
3. Na co myslet před cestou s obytným vozem
Základem jsou veškeré doklady a pojištění jak obytňáku, tak sebe a nejmilejších. Přesněji jde o občanský průkaz či pas, řidičák sk. B (u obytných aut do 3,5t), zelenou kartu.
| Poznámka z Hravé cesty: Toto je dost podobné tomu, co jsme před cestou museli zařídit my na roadtrip osobákem. Celý náš seznam, na co před delší cestou nezapomenout, si přečtěte v tomto článku. |
Obecně platí, že s obytným autem člověk může vjet všude, dokud nepotká značku zákaz Camper vanu nebo nějaká délková či výšková omezení. Pokud se jedná o městská parkování, většinou jsou povolena auta do 5 m délky. To naše, Carado A464, má 7 m, takže my jsme spíše do center měst nevjížděli. Člověk ovšem může zaparkovat kdekoliv jinde, kam se vejde, pokud se nejedná o soukromý pozemek. Takže v případě, že jsme se chystali navštívit větší město, jsme auto zaparkovali někde poblíž např. ve vedlejší vesnici, v docházkové vzdálenosti k vlaku či autobusu a za pár EUR jsme se pohodlně svezli do centra města.
Dále zmíníme, že některé státy jako např. Německo má vyhrazené ekozóny (Umweltplakette), kam může vjet auto pouze se speciální zelenou nálepkou. Většinou se jedná o širší centra, v některých případech i celá města. Těm se tedy nezapomeňte vyhnout. Pokud plánujete nějaké město v této zóně navštívit, raději zaparkujte poblíž zastávky MHD.
Před cestou určitě doporučujeme zmapovat si cílovou destinaci z hlediska:
A) Servisních stanic k vyprázdnění šedé vody, chemického záchodu a dočerpání pitné vody. To vše lze najít v aplikaci Park4Night. Dále koukáme, kolik je v zemi čerpacích stanic pro LPG, díky kterému topíme a vaříme. To lze jednoduše napsat do Google Maps.
B) Cen potravin. V případě dražších zemí nakoupit suché potraviny do zásoby.
C) Míst zájmu. Ti, kteří rádi plánují, si v tuhle chvíli vytvoří itinerář „must-see“ míst, což my jsme nikdy nerealizovali, protože všude je pěkně a vždycky nám někdo něco úžasného poradí. 😉 Tedy, nenechte se mýlit, vždy pár krásných míst v Google Maps uložených máme, ale zpravidla si vytváříme program až v průběhu cesty, nikdy ne dopředu.
4. Spát „na divoko“, anebo v kempu?
Spaní „na divoko“ se v některých zemích toleruje (z vlastní zkušenosti víme o Skandinávii a Španělsku), jinde to tak být nemusí. V ČR to není legální, ale většinou se nic neděje, pokud člověk neruší. Velmi podobně to mají i okolní státy. Ke karavanistům jsou obecně všichni shovívavější mimo hlavní sezónu, poté hrozí kontroly a zbytečné pokutování.
Spaní na divoko jsme zatím mohli provozovat v každé z navštívených zemí a moc si toho vážíme, protože to není podmínkou. Dvě pro nás nutnosti pro provozování spaní na divoko, byly pořízení solárního panelu a měniče napětí. Solární panel zajistí nepřetržitou energii a měnič napětí nabíjení všemožných technologií od mobilu, PC či mixéru nebo fénu na 220V.
Co se týče kempů, ten jsme prozatím vyzkoušeli jen 1x a to pouze z důvodu praní prádla, kdy se náš táta „stmelovač“ dal do řeči s majitelkou a ta nám později nabídla nocleh zadarmo (komunikační dovednosti se na cestách obecně velmi hodí.
5. Co sbalit a co nechat doma
Sestavit neprůstřelný seznam vybavení je základ. Ať už seznam pojmenujete jakkoliv, musí obsahovat potřebné do kuchyně, koupelny a ložnice, samozřejmě oblečení dle ročního období a typů plánovaných výletů (občas člověk jede do léta, ovšem chce vystoupat na kopec v 1500 m.n.m., a tam už se hodí podzimní vychytávky.). V neposlední řadě i věci ke každodennímu fungování a zábavě. Vybavujete si váš „dům na kolech“ ať už na kratší nebo delší dobu, tak si na tom dejte záležet. 😉
Náš seznam je uchován v papírové podobě, ale existují i appky, které s ním dokáží pomoct, např. PACK.
| Doplnění z Hravé cesty: Náš seznam, jak se s 3 dětmi balíme na dlouhodobé cesty osobákem, si přečtěte tady. |
A teď prakticky. Rozhodně nezapomenout na základní léky a repelenty. V kuchyni se nám osvědčily protiskluzové podložky a odlehčené/skládací nádobí, pitnou vodu nabíráme a/nebo přeléváme do 10l kanystru. Teleskopická tyč nám pomáhá při větrání oblečení v prostoru (např. merino materiály), natahovací šňůra na prádlo s kolíčky a kulatý závěsný věšák se hodí, když jsou menší kusy oblečení vlhké či mokré. Nejeden organizér v kuchyňské skříňce myslí na využití každé pídě prostoru. To samé platí pro oblečení, ať už ve skříni, či v uzavíratelných skříňkách.
Jeden tip speciálně pro ženy, v koupelně lze šetřit vodu díky odličovacímu toniku ve spreji namísto pěnových, které reagují s vodou, suchý šampon také není k zahození.
Úklidové pomůcky jsme očesali na smetáček s lopatkou a dezinfekční ubrousky, nic jiného nám nechybělo.
A protože karavaning je o pohodě v přírodě, velmi se hodí skládací stůl, židle či stoličky a také i nějaká svítilna či čelovka.
Před naší první cestou jsme se zajeli inspirovat do Světa Karavanů, který sídlí v Bavoryni nedaleko Berouna a to nám velmi pomohlo vytvořit si představu. Zde jsme rovnou vybrali i odlehčené nádobí a camping židle. Další skvělý obchod je IKEA, tam mají vše pro úsporu místa, hlavně organizéry. Na Alze jsme zakoupili skládací camping stůl a jiné maličkosti.
V obytňáku funguje heslo „míň je víc“ a taky se toho na 9m2 nevejde tolik, takže třetí džíny nechte doma a taky přesně ty věci v kolonce „kdyby náhodou“. Pravdou je, že my je stále vozíme, ale ještě na ně opravdu nepřišla řada.
6. Na co se psychicky připravit
Vanlife je krásný svobodný způsob cestování, ale není to jen slunce, západy a pohoda s kafíčkem u moře.
Z hlediska údržby auta, člověk musí myslet na dostatek vody na sprchování a mytí nádobí, také kontrolovat hladinu LPG na chod, např. lednice a topení, chemický záchod je také třeba jednou za cca 3-4 dny vyprázdnit. A kde to všechno na cestách zařídit? To je třeba plánovat, servisní stanice nejsou všude. Naštěstí s tím umí krásně pomoci aplikace Park4Night. Norsko byla úžasná země pro začátečníky, protože zde byly servisní stanice každých 30km. Na Kanárských ostrovech už se hledaly hůř.
Počasí a jak se nezbláznit?
Pokud počasí nepřeje (zažili jsme 2 dny, kdy jsme nemohli kvůli dešti a větru vystrčit nos z auta), člověk na tom malém prostoru trénuje trpělivost a sebeovládání. Naše děti jsou navíc velmi hlučné a úžasně křičí, člověk si (skoro denně) přijde jako na diskotéce vedle reprobedny. Je proto velmi důležité nevynechávat čas pro sebe a umět vypnout. To jsme čas od času praktikovali na výšlapech, když jsme se rozdělili, tedy každý z rodičů si užil procházku sám, a to je bezkonkurenční aktivní očista. Jindy člověk utekl (prostě otevřel dveře a šel se projít tam, kde jsme zrovna stáli) aspoň na pár chvil a načerpal čerstvý vzduch. Sám.
Do budoucna plánujeme každotýdenní „půl den pro sebe“, tak nám držte palce, v té haldě zážitků to není vůbec jednoduché zařadit do itineráře!
| Doplnění z Hravé cesty: Pod to se podepisujeme, že čas pro každého z rodičů bez dětí je fajn. My jsme toto na našem 2,5měsíčním roadtripu neudělali, byli jsme 24/7 pořád v pěti, a někteří z nás (že Ivan?! :D) si na to 2 měsíce nemohli zvyknout. Příště bychom na toto mysleli zavčas a zkusili to lépe plánovat. |
Zábava dětí jako minimalistická výzva
Doma máme hraček více než dost, do obytňáku se naštěstí vejde jen snítka z nich.
Co se týče hraček, naši špunti milují Lego Duplo a Lego, takže nejvíce času jsme věnovali stavění aut a následnému hraní si s našimi výtvory. Také nedáme dopustit na cestovní magnetické puzzle a plastelínu, tu máme vždy s sebou i s různými tvořítky. Kluci milují i kreslení a stříhání, na Kanárské ostrovy jsme nově přibalili lepidlo (pozn. red.: pod dozorem se žádná katastrofa nekonala).
Večer jsme četli různorodé knížky anebo si děti pouštěli pohádky a písničky z Albi tužky. Jedno období nechtěly knížky vidět, tak jsme před spaním lepili do samolepkových knížek na různá témata dle výběru. Také nesmí chybět pár menších angličáků a dinosaurů. No a dvě krabice jsou naplněné jedna báseň – první Legem, druhá na ten zbytek. 😀
Nestydíme se ani za tablety, někdy je prostě chuť jen sledovat pohádky nebo písničky.
| Poznámka z Hravé cesty: Navíc většina dětí se zabaví i jen tak v přírodě, zejména pak pískem a kamínky na plážích. Horší jsou pouze ty přesuny, ale dá se. My cestujeme, co se týče hraček, minimalističtěji, protože naše děti nebaví ani Albi ani Lego. 😀 Co ale doporučujeme na cesty zabalit ještě z dob našeho hračkářství, jsme vypsali pod tímto videem. |
7. Co nás nejvíc překvapilo a co bychom udělali jinak?
Jak rychle si člověk zvykne. Z maximalismu do minimalismu mrknutím oka. Jde to! 😉
Jak se táta bez větších obtíží zapojil do denních nutných aktivit s dětmi stylu oblékání, chystání svačiny, atp.
S jakou lehkostí ty denní změny a poznávání děti zvládají. Několikrát za cestu jsme čelili otázce „kdy už budeme doma“, ale naštěstí teď, když doma jsme, občas zazní i komentář „tohle si s sebou vezmu do obytňáku na příští cestu“ a to zahřeje u srdce.
Kolik toho vlastně člověk nepotřebuje. V našem domě jsme měli spoustu věcí, díky stěhování ke tchyni jsme zbytečnosti vyřadili (stále by se dalo přitlačit ;)). A hned z toho máme lepší pocit.
Kolik záležitostí lze zařídit z cest, např. díky datové schránce. (Poznámka z Hravé cesty: My takto třeba zvládli vyřídit zápis do 1. třídy z Albánie. Pohoda, klídek!)
Kdybychom mohli vrátit čas, udělali bychom jinak jediné – začali bychom s karavaningem mnohem dříve.
8. Tipy na první cestu pro začátečníky
My jsme na „zkoušku“ vyrazili do okolí Lipna, které vřele doporučujeme. Byli jsme týden v červnu, spali jsme každý večer „na divoko“ a jelikož bylo před sezónou, nikdo nás odnikud nevyháněl.
My se držíme hesla „všude je krásně“, tak se toho nebojte a vyjeďte třeba i za humna.
9. Aplikace, na které nedáme v obytném voze dopustit
- Park4night – seznam parkovišť po celém světě, kde lze spát na divoko buď zadarmo nebo za příspěvek, servisní místa, prádelny apod.
- Mapy.cz – mapy výborné k plánování výšlapů a následném užívání i mimo signál v offline módu.
- AllTrails – plánovač treků, výborné označení náročnosti, preview trasy, foto od uživatelů.
- Google Maps – online i offline navigace (POZOR! Ve městech a vesnicích je nutné bedlivě sledovat značení ohledně omezení, jelikož v Google Maps neexistuje možnost nastavit parametr delšího a vyššího auta! Je možné využívat placené navigace pro kamiony, s těmi ale nemáme zkušenost.)
- Revolut – internet banking, výhodné převádění CZK do jiné měny.
| Doplnění z Hravé cesty: My osobně bychom ještě přidali aplikaci ChatGPT. Ani ne tak pro plánování cesty, co je v okolí, jako na překlady. Zejména pak na obrázkové překlady, když jste v zemi s jinou abecedou a hledáte v oddělení mléčných výrobků, co z výrobků je jogurt a co smetana?! Anebo luštíte řeckou abecedu na programech pračky. |
10. Na kolik vyjde cestování s obytným autem?
Vedeme si orientační měsíční finanční reporty, níže nakoukněte do posledního z nich z Kanárských ostrovů, který pokračuje celkovou kalkulací.
- Palivo: 4 500 Kč (najeto 1 500 km)
- Trajekt na ostrov La Graciosa: 1 050 Kč
- Kempy: 0 Kč, těm se statečně vyhýbáme 🙂
- Potraviny: 10 000 Kč (v supermarketech Lidl či Mercadona)
- Vstupy: 3 150 Kč
- Občerstvení: 2 500 Kč
- Internet: 375 Kč.
- Offline TV (Netflix, YouTube): 500 Kč
TOTAL za 1 měsíc: 22 075 Kč
Za 4 měsíce na Kanárských ostrovech jsme se 8x plavili na trajektu mezi ostrovy a za tyto přejezdy jsme zaplatili 23 768 Kč. Na Kanárské ostrovy jsme pluli ze španělského Cádizu trajektem za 34 800 Kč, v ceně je zahrnuta kajuta pro 4 a plná penze (jídlo za jedno dítě pod 3 roky vyjma).
Do Španělska nám cesta vyšla na 3 300 km, za tuto vzdálenost jsme za naftu zaplatili 12 000 Kč. Táta se zpět na pevninu vezl trajektem sám bez kajuty 17 000 Kč a opět ujel přes 3 000 km až do Čech, máma s dětmi a babičkou letěli letadlem za cca 13 000 Kč.
Celkově nás 4,5 měsíční cestování na a po Kanárských ostrovech vyšlo do 200 000 Kč.
Snažíme se cestovat low-cost a nejvíce šetříme na restauracích, do kterých chodíme opravdu výjimečně. Pokud utrácíme, tak za degustaci typických domácích pokrmů, kafíčka a sem tam nějaké sladké pečivo či dortík. Místa se vstupy nevyhledáváme, ale pokud nás zaujmou, rádi za vstup zaplatíme.
Nevíme, zda se dá cestovat obytným autem úsporněji, co myslíte vy? 🙂 Zdá se vám to moc nebo málo?
Každopádně rozšoupnout se člověk může vždycky. Vždy záleží na individuálních potřebách a tím se řídíme i my.
| Doplnění z Hravé cesty: Osobně si myslíme, že je to luxusní cena za 4člennou rodinu na skoro 5 měsíců. My teprve celkové náklady za 2,5měsíců na cestách spočítáme, máme tam tu výraznější částku za ubytování, jinak na to jdeme jako Obytňákovi. Základem je nakupovat na déle, nechodit do restaurací a neutrácet za blbiny. Pokud vás zajímá, kolik nás stál v 5 měsíc v Řecku včetně platby apartmánů, mrkněte se na náš příspěvek. |
11. Shrnutí a povzbuzení k cestování obytkou
Cestování obytným autem není pro každého, ale aby to člověk zjistil, musí si to zkusit na vlastní kůži. Nám to změnilo kus života a rádi se do našeho cestovatelského módu vracíme. Díky, že můžeme!
Děti zažívají různorodá dobrodružství a větší rozmanitost, ať už přírody či rozdílných kultur, my rodičové si zase máme možnost plnit sny, poznávat nová zákoutí, trekovat a zpomalit ten přemrštěný svět kolem nás. V neposlední řadě máme výjimečnou možnost vidět naše děti vyrůstat společně a za to jsme nejvíc vděční. Není to dovolená a není to vždycky růžové, ale je to prožité každým coulem.
A pokud váháte, máme jedinou radu: Vyrazte. Zkuste to. Možná se vrátíte a řeknete, že už nikdy, anebo zjistíte, že právě tohle je ono. Dejte nám vědět, jak se vám karavaning líbí nebo také ne, těšíme se na každou zpětnou vazbu!
Vaši Obytňákovi!
Moc děkujeme Peti za sepsání tohoto dlouhého článku o cestování v obytném autě s dětmi. A naprosto s ní souhlasíme, není nic horšího než něco nezkusit a celý život přemýšlet, jaké by to bývalo bylo. Na změnu není v životě nikdy pozdě. I nám ta změna (ukončení podnikání a odjezd s malými dětmi na déle do ciziny) změnilo kus života, byli jsme spolu, ale ano, dovolená to vážně není).
Pokud jste dočetli až sem, nezapomeňte sledovat úžasnou rodinku Obytňákovi a jejich cestu obytkou. A taky naše změny, kdy jsme totálně překopali celý dosavadní život a teď to sdílíme s vámi pod Hravou cestou, abyste se případně inspirovali. Děkujeme!
