6. deníček z roadtripu: Objevování tajemného ostrova Lefkáda

V minulém díle jsme vás zanechali na mostě – ano, tom jediném, který vás doveze na řecký ostrov bez lodě. Lefkáda, podle všeho jediný větší řecký ostrov, na který se dá přijet po souši. A my toho na našem balkánském roadtripu využili naplno. Čekaly nás skvostné pláže, ale taky trochu trucující řečtí bohové, kteří na nás seslali zhoršené počasí. Asi jsme někoho tam nahoře naštvali.

Bez mučení přiznávám – o Lefkádě jsem neměla ani tušení. Ale upřímně, Řecko má přes 3000 ostrovů, tak kdo z vás by je všechny znal a vyjmenoval?!

Do hledáčku se nám ostrov dostal vlastně náhodou. Na jihu Peloponésu jsme potkali českou rodinku Pavla s Markétou z Tarua (ano, to jsou ti s merino oblečením – s kódem HRAVACESTA10 máte slevu 10 % na celý sortiment). A oni zmínili, že se chystají právě sem. My mrkli do mapy, udělali menší 5denní zajížďku přes Korint – a 13.3. jsme byli na Lefkádě taky. 

Oni teda nakonec ne, ale my za tuto náhodu moc děkujeme. Lefkáda je zkrátka boží a i po skončení roadtripu ji řadíme mezi TOP10 míst, kam bychom jeli znovu… Samozřejmě mimo sezónu. V létě to tady musí být solidní masakr… Teplotní i turistický.

Původní plán zněl 10 dní. Skončilo to na 18. No jo, kdo nás zná a sleduje, tuší, že plány u nás slouží jen jako orientační mapa. A když jsme našli:

• Boží ubytování v klidné vesnici Lygia (100m² apartmán s terasou a dvorkem jen pro nás za cca 1000 Kč/noc).
• Žádné davy.
• A k tomu přibyla hrozba špatného počasí…

…rozhodli jsme se zůstat. A udělali jsme moc dobře.

Pláže, hřiště, práce, pečení a sport. Těchto pět slov vystihuje náš pobyt na Lefkádě. 

Začnu hned tím prvním. Pláže na západě ostrova jsou zkrátka boží, to se musí zažít. Pokud to jenom trochu jde, jeďte sem na okraji hlavní sezóny, dokud tu není hlava na hlavě. A jestli máte karavan, obytné auto či zkrátka cestovatelské boty, zamiřte sem koncem března či v dubnu. Pak se vám hravě stane, že na slavné pláži Porto Katsiky budete zcela sami.

Ještě malá vsuvka. Že jsou tady tak božské pláže jsme taky zjistili až po příjezdu na ostrov. Inu, katalogy cestovních kanceláří s Ivanem nečteme. Asi si dovedete tedy představit náš údiv, když jsme druhý den po příjezdu na ostrov začali googlit, co tady dá všechno s dětmi navštívit. Z Instagramu i Googlu na nás vyskakovaly fotky s útesy, bělavými plážemi a blankytně modrým mořem. A fakt to tu je. Zejména po celé západní straně ostrova.

Co navštívit na ostrově Lefkáda dáme do samostatného článku, ale teď zmíním v rychlosti ty největší plážové skvosty, na které jsme tu natrefili:

• Porto Katsiky: To je ta pláž, kterou obvykle najdete jako hlavní fotku zájezdu na Lefkády. Fotky nekecají, žádný filtr za nimi nehledejte. Byli jsme tu jen 2x a to jen proto, že počasí nepřálo a na západní straně dost fučelo.
• Egremni: Nakonec jsme ji zahlédli pouze seshora. V roce 2015 zasáhlo tuto pláž ničivé zemětřesení a do roku 2021 byla tak uzavřená. I teď je na silnici zhruba 2 km před schodištěm dolů brána a neprojedete. Dá se tam ale dojít pěšky a následně slézt 350 schodů dolů. Anebo využít výletní lodě. Tu jsme ale my po ruce neměli a se spícími dětmi na rukách se nám nikam jít nechtělo. Tak příště!
• Gilios Beach: Náhrada za zmařený výlet na Egremni. Objevili jsme ráj na zemi. Bylo nás tu asi 10 včetně nás pěti na cca 2km bělostné pláži. Zpět jsme se vraceli přes mys Ducato, magické místo opředené bájemi o sebevraždě. Prý je to lež, ale co není, tak ten nádherný výhled na západ slunce.
• Katsima Beach: Navštívena poté, co se nám nepodařilo najít přístupovou cestu na Mylos Beach u vesnice Agios Nikita. Taky není špatná, ale asi jsme se už zmlsali předchozími. 😀

Míst na Lefkádě jsme navštívili mnohem více, zejména ve znamení hledání pěkných hřišť. Správně bych měla napsat „vůbec nějakých dětských hřišť“. Moc jich tu není. Asi dáno tím, že tu žije 23 000 lidí a turisté v hlavní sezoně hledají něco jiného než pařák na skluzavce. To ale našim třem malým dětem nevysvětlíte. 

Největším zklamáním bylo hřiště přímo v naší vesnice Lygia. Pro nás z nepochopitelných důvodů bylo uzamčeno. V hlavním městě Lefkáda zase obehnané staveništěm. Nějaká malá jsme objevili ve městě Nydri a Vasiliki. Pokud zamíříte do Nydri, určitě nevynechejte tamní pohodovou asi 500 metrů dlouhou procházku k vodopádu Nydri.

Jen nevíme za co? Možná za naše hlučnější děti? Anebo snad za to mohl náš článek Měsíc v Řecku: Co nás naučilo cestování po této zemi Bohů? Ať už byl jejich důvod jakýkoliv, druhý týden se zhoršilo počasí. Doteď jsme si na našem roadtripu užívali sluníčka, odteď už tu kraloval vítr a často taky déšť.

Proto jsem taky Lefkádu charakterizovala slovy: „Pláže, hřiště, práce, pečení a sport.“ V deštivých dnech přišla na pořad dne zábava na našem apartmánu. Abychom si dobře rozuměli: 

• Zábava pro děti: hry, skákání v kalužích a jedení napečených buchet.
• Zábava pro rodiče: pečení těch buchet, vymýšlení aktivit pro děti a po nocích nějaká ta práce.
• Sport: Protahování hlasivek (děti), jóga (maminka), paddleboard (tatínek).

Špatné počasí nás vyhnalo na výlet k pevnosti Santa Maura. Stojí nedaleko otočného mostu, po kterém se vjíždí na Lefkádu. A pak taky do Prevezy, kde v sezóně přistávají davy turistů mířící právě sem na ostrov. Tady jsme udělali velikou chybu, za kterou si jako vždy můžeme sami. Holt máme plánovat a nekoukat zpětně, co kde lítá. Tedy pardon, co je kde k vidění. Než do Prevezy jsme měli raději jet na Kokkino Polis. Však si to vygooglete a uvidíte, o co jsme přišli.

Ne, neplánujeme pokračovat náš roadtrip po moři. Ale objevili jsme, že nedaleko od Lefkády žijí dlouhodobě na plachetnici Češi David a Gábina s malým synkem. Přejí si zůstat v anonymitě, tak neprozradíme, kde jejich loď kotví.

Strávili jsme s nimi úžasný půlden, prošli se k majáku a kluci si zahráli na námořníky. Poté už jsme definitivně opustili oblast Lefkády a namířili si to do města Filippiada. Teď se nám můžete zasmát. Sem jsme se vydali jen a pouze proto, že si Ivan chtěl dopřát bufetovou snídani. Zarezervoval za mě až zbytečně drahé ubytování v hotelu na jednu noc. Jenže chyba lávky, bez té snídaně. 😀 Tak jsme si aspoň večer skočili na místní pizzu, posnídali její zbytky a hurá do Albánie. Ale o tom zase příště.

Na Jónském ostrově Lefkáda jsme strávili neuvěřitelných 18 dnů v druhé půlce března, což zpětně byl náš nejdelší pobyt na jednom místě. A popravdě, takto jsme to měli dělat celý náš roadtrip. Sedělo nám to, bylo to pomalé, dala se stíhat práce, dobře si vařit z kvalitních základních surovin. Nic uspěchaného, jako jsme zmiňovali u minulého deníčku z Korintu.

Ubytování bylo luxusní, velké, se dvorkem a za boží cenu. Nebydleli jsme sice hned vedle pláže, ale viděli jsme na moře z terasy a dojít k němu zabralo cca 5 minut.

Počasí nám vyšlo tak na půl. Pocítili jsme sluníčko na opalování, ale taky silné větry i deštivo celý den a noc. Došlo i na sušení vypraného oblečení pod klimatizací. Zoufalé chvíle si žádají zoufalé činy.

Stále si zapisujeme naše útraty, ale už se těžce rozklíčovává, kolik přesně by vyšla nafta a jídlo pro těchto 18 dní. Tak uvedeme jen částky, které se konkrétně vztahují k pobytu na Lefkádě:

• Ubytování 18 nocí: 19 645 Kč
• Vstupy: 100 Kč za nás dva dospělé na pevnost Santa Maura (děti zdarma).
• Jídlo v restauraci: 0 Kč (poctivě jsme si vařili).
• Nafta: 2099 Kč (jedno tankování, docela dost jsme po ostrově kroužili).

Šul nul bez nákupu potravin nějakých 22000 Kč za 5člennou rodinu na 18 dní. To se dá, ne? V tomto příspěvku na Instagramu jsme popsali, na kolik nás vyšel měsíc v Řecku. Tak se mrkněte, pokud se sem třeba chystáte. Podotýkáme znovu, nejedeme úplně low-cost. Ale zase nerozhazujeme.

Zaujala vás naše cesta? Či snad samotný důvod, proč jsme provedli takovou razantní změnu v životě (syndrom vyhoření)? Nebo snad sami chcete změnit něco ve vašem životě? Pak s námi zůstaňte v kontaktu přes e-maily. Nebojte se, žádné časté otravné spamy neposíláme, jen lifehacky, tipy na appky a knihy, které vám se změnou v životě pomohou. A nějaký ten update z naší cesty společně s PDF materiály pro vaše děti.