Mrknete jedním okem – a je měsíc pryč. Mrknete druhým – a jsou z toho měsíce rovnou dva. Jo, taky tomu nevěříme, ale 24. dubna jsme oslavili druhý měsíc na cestách s dětmi po Balkáně. A protože první zhodnocení mělo úspěch (díky vám!), připravili jsme i druhé – pro vás, pro nás i pro všechny, co se rádi podívají, jak (ne)plánovaný roadtrip vypadá v reálu. Povedl se?
Rychlé shrnutí našeho roadtripu po Balkánu
Proč jsme vyrazili na roadtrip a jak vypadal náš první měsíc nebudeme rozepisovat, najdete to právě v onom zhodnocení prvního měsíce na cestách. Tentokrát jsme zakotvili ještě o týden déle na Lefkádě – ostrově, který nám prostě učaroval. Pořád to bereme jako jedno z nejhezčích míst našeho balkánského putování. (Ale pozor, jezdíme mimo sezónu. V hlavní sezóně bychom tam nešli ani za zmrzlinu zdarma.)
Na konci března se pak přesouváme – krátce zakotvíme u české jachty v Řecku a 31.3. slavnostně vjíždíme do Albánie. Čekali jsme od ní hodně… a po deseti dnech zase rychle mazali zpátky do Řecka. Konec měsíce nás zastihnul v Ohridu v Makedonii a pak zase – světe div se – v Albánii.
Připadá vám to zmatené? Vítejte v našem světě! Dva chroničtí neplánovači a roadtrip v kostce. Ale všechno mělo svůj důvod, fakt. Tady máte přehled, kudy jsme se plížili:
- 24.3. – 29.3. – Lefkáda.
- 30.3. – odjezd + zastávka na jachtě.
- 31.3. – 6.4. – Albánie Sarande.
- 7.4. – 9.4. – Albánie Gjirokaster.
- 9.4. – 11.4. – přejezd zpět do Řecka přes kaňon Bikos.
- 11.4. – 13.4. – oblast Meteora.
- 13.4. – 20.4. – pláž u Olympu.
- 20.4. – 24.4. – Ohrid (s návratem do Albánie).
| Poznámka z Hravé cesty: Kdo tyto řádky čtete poprvé, tak celý náš příběh včetně změn v životě i samotného roadtripu s dětmi dokumentujeme na našem Instagramu Hravá cesta a ve vlozích i na Youtube kanále. Přidejte se! |
A teď už se pojďme konkrétně podívat na to, zda se nám povedlo naplnit naše cíle, či jestli jsme na něčem po měsíci ztroskotali. Zkráceně se dá říci, že tento měsíc byl transformační i deformační pro nás rodiče. Prozradíme i to, kolik nás stál tento měsíc života na cestách v 5 lidech (vydržte si až na konec článku).
Hodnotíme, co se povedlo na roadtripu
I tento měsíc si musíme poklepat na rameno – a ne jednou. Přežili jsme! Ivan měl sice chvíle, kdy chtěl otočit auto směrem domů (díky dětem, nikoliv kozím stezkám tentokrát), ale nakonec jsme drželi kurz.
Objeli jsme víc států, víc míst, víc ubytování… a možná právě proto jsme si všichni chvílemi sahali na dno. S dětmi nám totiž sedí spíš styl „slow travel“, než sprint přes tři hranice denně. Ale zpět k cestovatelským cílům. Prozkoumali jsme jih Albánie, která nás nejprve zaskočila (ne úplně pozitivně), ale pak jsme jí docela přišli na chuť. Teda ne v potravinách, tam se nám špatně nakupuje. v Řecku jsem si splnila dávný sen vidět Meteoru – někdy přezdívaný jako tzv. osmý div světa. (Stálo to za to!)
Velkou pochvalu (ano, sama sobě – kdo jiný to tu udělá?!) si uděluji za výdrž v meditaci a józe. Každé ráno, pokud jsme zrovna nebyli na útěku před deštěm. A kdo ví, třeba si tu rutinu přivezu i domů. Uvidíme, nicméně už si v Brně hledám trenérku, tak snad ano.
Další velký úspěch: nejstarší syn je zapsán do první třídy! Ano, online zápis funguje i ze středomořské pláže, konkrétně z jihu Albánie. Ušetřilo nám to cestu domů, pár desítek tisíc korun a nějaké ty šediny na hlavě. Ostatně jak řešíme vzdělávání dětí na cestách jsme zmínili v samostatném videu.
No a nakonec – asociálové slaví malý sociální úspěch: strávili jsme jedno krásné odpoledne s českou rodinkou, která žije v Řecku trvale na jachtě. Jsou to takoví správní dobrodruzi-muzikanti, kteří skutečně žijí teď a tady. Upřímně je obdivujeme. My bychom asi nervově s našimi dětmi nevydrželi ani týden na tak malém prostoru.
A za co si ještě plácáme? Za to, že jsme i přes zvolna začínající sezónu na Balkáně drželi budget na ubytování (ba dokonce jsme tento měsíc díky pobytům v Albánii i ušetřili). Malý zázrak. Května se ale trochu bojíme, kdykoliv zabrousíme na booking.com. Inu, peníze se v ekonomice musí točit, tak tomu kapku pomůžeme, no ne?!
Hodnotíme, co se nepovedlo na roadtripu
A teď trochu pravdy z druhého soudku, resp. sudu neúspěchů. Jestli jsme se v plánování denního režimu s dětmi posunuli oproti minulému měsíci? Neposunuli. Známka pět, beze změny. Navíc s narůstající únavou jsme začali režim dost flákat – vstávání, spaní, jídlo… všechno běží na volnoběh, anebo snad volný pád?!
Cítíme, že jsme první měsíc „přepálili start“ – hlavy plné výkonu (pozůstatek z našeho podnikání) – a teď to sklízíme. Děti jsou divočejší, my vyčerpanější. No a ke všemu se přidala i strava na „balkánský způsob“ – čti: pečivo, těstoviny, méně masa. Restaurace zachraňovaly, ale úplně to nestačilo. Abych to trošku vysvětlila, tak část měsíce jsme byli v Albánii v přímořských oblastech, kde v supermarketech je pro nás zvláštní výběr potravin, především polotovarů a nezdravých věcí, absolutně nám chybělo maso, za kterým se tam asi musí do řeznictví.
Výsledkem byl můj první žaludeční mor za x let koncem tohoto měsíce (paradoxně až v Ohridu, který za to nemohl). Moje tělo je obvykle pevnost. Teď? Střevní Disneyland. Není to nic na doktora, ale při přesunech si člověk zatraceně rozmyslí, co si pošle do bříška. Ehm, dneska to byl po dlouhé době burger, tělo si žádalo pořádný kus masa.
A dost možná jste si toho všimli i vy, že naše energie se blíží k nule – obsah na blogu i YouTube lehce uvadl. Nechceme se do ničeho nutit. Místo toho dlouze klábosíme, kam vlastně v životě směřujeme. Proto hodnotíme tento měsíc jako transformačně-deformační. Uvidíme, co zvítězí, kam se vychýlí miska vah.
Anebo že by naši energii ovlivňovalo dokonce počasí? První měsíc roadtripu nám počasí totiž přálo. Denně slunečno, což je nadprůměrné pro tuto dobu v Řecku. V druhém měsíci jsme zažili nejprve deštivý týden na Lefkádě a pak pár chladných dnů tak porůznu na cestách. A co si budeme povídat, alespoň teda já jsem se na Balkán těšila za sluníčkem a vitamínem D, který v ČR brutálně postrádám od začátku října do konce dubna. Nicméně i na to opalování tady konečně došlo, takže do ČR si nějaký ten bronz na těle dovezeme všichni.
A teď perlička na závěr: naše slavné auto. Ano, to perfektně připravené auto, které si prošlo servisem před odjezdem, kde vše na jedničku s hvězdičkou. Když jsme se z Albánie vrátili zpět do Řecka, zaregistrovali jsme s Ivanem podivný chrčivý zvuk. Po pár dnech a konzultaci s ChatGPT jsme pochopili, že s dětmi v autě nebudeme riskovat. Výsledek? 450 euro za nové brzdy. Všechny čtyři. Ty dvě zadní byly úplně sjeté. Ehm, neříkejte mi, že se něco totálně sjede za 3000 km z ničeho nic? Ivan vážně nejezdí jak prase, lepšího řidiče neznám.
Trochu nás to zamrzelo – ne kvůli penězům (i když au, uměli bychom je užít lépe), ale hlavně kvůli tomu, že se někdo v Česku asi nepodíval pořádně, když měl. No nevadí. Hlavní je, že jsme v bezpečí a můžeme jet dál. A to taky uděláme! Vy buďte při tom!
Kolik nás stál jeden měsíc roadtripu v 5 lidech?
To zajímalo i nás. Pečlivě jsme si vše zapisovali a jdeme hodnotit:
- Za ubytování jsme dali 33 562 Kč.
- Za nákup jídla a všechny restaurace jsme nechali 19 622 Kč.
- Nafta, mýta v Řecku (jedno v Albánii) jsme platili 7 356 Kč. Nepočítáme sem nečekanou opravu brzd za 450 euro (tak jako tak by nastala i v ČR).
- Vstupy a drobné suvenýry včetně nákupy do nevybavených kuchyní nás vyšly na 2 275 Kč.
Celkově nás 31 dní v Řecku, Albánii a Severní Makedonii stálo 62 855 Kč pro 5 lidí. Je to hodně, nebo málo? Oproti minulému měsíci jsme se výrazně zhoršili v položce jídla. Je to dáno několika faktory (hodně se přejíždělo a tedy více menších nákupů, v Albánii nebylo levno a špatně se nám tam nakupovalo, výrazně častěji jsme si zašli do restaurace).
Určitě by tedy šlo ušetřit na jídle (nechodit vůbec do restaurací, chodit opět nakupovat 1x za týden, ale to moc neladí s častými přejezdy bez ledničky v autě), nemuseli bychom tolik jezdit na výlety. Ale znovu opakujeme, že nejedeme zcela low-cost, chceme si po 4 letech užít i nějakou tu dovolenou.
Jinak s Ivanem známe mraky fint a triků, jak při cestování ušetřit, pořídit levné letenky, neplatit miliony za ubytování. Sepsali jsme je do e-Booku, který si můžete zdarma stáhnout tady. Cestování zdar!
Zaujala vás naše cesta? Či snad samotný důvod, proč jsme provedli takovou razantní změnu v životě (syndrom vyhoření)? Nebo snad sami chcete změnit něco ve vašem životě? Pak s námi zůstaňte v kontaktu přes e-maily. Nebojte se, žádné časté otravné spamy neposíláme, jen lifehacky, tipy na appky a knihy, které vám se změnou v životě pomohou. A nějaký ten update z naší cesty společně s PDF materiály pro vaše děti.
